Cabo Blanco - pobrezi Hemingwaye

Share "Cabo Blanco – pobrezi Hemingwaye" on Facebook
17th Únor, 2011 No Comments

Cabo Blanco – pobrezi Hemingwaye

Cabo_blanco_utesy

Tak po veleuspesnem tahu z Yourimaguas pres Chiclayo a Piuru az na hranice v Thumbe jsem skoncila na pobrezi Cabo Blanko, v male prijemne vesnici, kde Hemingway psal svuj roman Starec a more. (V Thumbe jsem mimochodem potkala uzasneho celnika a nemusela jsem ani do Ekvadoru, ani platit specialni poplatek za okamzity navrat a mam dalsi vizum na 128 dni – pry abych se tu mohla vdat, haha 🙂 )

V teto vesnici u pobrezi jsem skoncila tak trochu proto, ze jsem jej chtela videt, a tak trochu proto, ze mi dosly penize (pro zmenu opet – cestovat tady je drahe).

Na ubytovani jsem uz nemela a tak jsem si rozlozila poprve svuj expedicni stan na plazi a s pribyvajicim soumrakem se trochu desila mistnich Peruancu, vnadne Evropanky chtivych. Ackoliv jsem nejprve odmitala a tvrdila, ze vse zvladnu sama, nakonec mne vzala pod ochranna kridla  jedna rybarska rodina, kde pani prisla a nabidla mi, at si presunu stan blize k jejich pristresku z preklizek a do tohoto domu ze si mohu schovat veci. (Mimochodem vsichni lide, kteri mi po ceste byli ochotni nejak pomoci a chteli pomoci, byli katolicti verici .. jen bod na zamysleni).

Po vyslechnuti, ze mam tak na cestu do Truchia a pak budu muset hledat praci na dalsi cestu, se proste rozhodli (nejak jsem nemohla moc protestovat), ze v Bibli stoji „mel jsem hlad, dali jste mi najist“ … a tak jidam kazdy den cerstve ryby, veci mam ukryte v pristresku, ale spani ve stanu na plazi jsem se nevzdala. Po dvou dnech pomahani pani na trzisti a noseni tezkych ryb … mne privedli na napad prodavat me sperky (bez uspechu) a plest copanky (velmi uspesne a produktivni). Sice nemam tolik svobody, jak bych chtela (jsou az prilis starostlivi a tak trochu si pripadam jak jejich dvanactileta dcera.. 🙂 ), ale pravdou je, ze vztahy vsech tady ke me se zmenili. Casem jsem se dozvedela, ze jsme totiz pod ochrannymi kridly jednoho z nejhlavnejsich rybaru (tedy spis cloveka, ktery vozi kazdy den rybare k jejich lodi a kupuje od nich hned z prvni ruky ty nejlepsi ryby … je tedy dobre byt s nim zadobre).

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“8″ sort_by=“order“ order_by=“asc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_enable_comment=“1″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

Chtela jsem se tu zastavit jen na 2 dny, ale ocividne tu mam praci, tak uvidim. Navic jsem objevila, ze kousek dal od mista, kde prespavam na plazi, jsou nadherne skaly a jeskyne a more je tu teple, podnebi horouci (40 stupnu ve stinu). Nejpozdeji v pondeli se chci presunout a zkusit stesti s prodejem sperku v Trujiu, ktere je sice drahe, ale turisticke a verim, ze co jsem tu vyrobila, prodam…. A dal? … Mam v planu Huaraz (kde je mozne spat taky ve stanu a neni nutne platit hostal – coz je hned po penezich za cesty to nejdrazsi tady), mohu chodit po horach.. pak navrat do Limy za prateli .. a pak .. me pomoci je treba v Cuscu … a protoze tu nejsem pro sebe, ale pro druhe a cestuji predevsim tam, kde se mohu naucit neco vice, jak pomoci druhym, nebo kde je mne treba … me kroky budou smerovat do jednech konkretnich dveri.

A kdy se vratim? Az ma mise tady skonci, ale protoze se mi kazdym dnem vic a vic styska po me zemi, po miste, kde na mne kazdy den chlapi nehulakaji, nepiskaji, kde se mne nesnazi na kazdem rohu obrat a kde mam rodinu a svou kocku (chudak, musi ji to pripadat delsi nez me), doufam, ze vse zvladnu cca do dvou mesicu.. A dojednejte prosim, at na vysokych horach je jeste snih… Miluji snowboard a doufam, ze pred dalsim letem meho zivota jeste zvladnu alespon jeden den na tomto blaznivem prkenku 🙂

About the author

If you have any comments about this article, you can contact Steky by email, or leave a comment below. You can also follow comments made on this article via our RSS 2.0 feed.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.