Mrazivý El Chalten - K2

Share "Calafate a mrazivý El Chalten – K2" on Facebook
2nd Červen, 2014 No Comments

Calafate a mrazivý El Chalten – K2

image_7

Do Calafate prijizdim v poledne. Jsem prekvapena krasou mestecka. Je to velmi mlade mestecko plne konu, honaku (Gauchos) a v okololi i ovci. Prekonana vzdalenost nekolikset kilometru.
( Patagonský tučňák Jasmínce: Stejně jako mě se Jasmínce daří díky dobrým lidem dělat mírné pokroky. Dnes mohla být odpojena od přístrojů podporujíci dýchání a byla předána do rodinné péče. Více Zde )

Vydávám se zjistovat informace a moznosti. Prozkoumavam nadherne Jezero Nunez – mistni rminirezervaci ptaku s vyhledy na hory, mesto i Argentynske jezero. Už po hodine jsem zmrzla a hladova. Abych se trochu ohrala kupuji cokoladu, vysvetluji, ze momentalne nemam kam jit, na cerno se pripojiji k internetu a bivakuji v hale na gauci. Kratky spanek v teple a nasledne jidlo (ktere se ani vsechno nedalo snist ado ktereho jsem se rozhodla investovat ) mne stavi na nohy a rozhodnuta preckat v noci i dest se vydavam pro sve veci k Natase.

Následný den jsem se vydala za překrásným ledovcem … Tato cesta snad ani nepotřebuje slov …

Vecer velmi prituhlo a mrazivy dest mi opet zacal brat zivotodarne teplo. Nastesti se mi diky Natase podarilo spratelit s Matiasem, mistnim vyrobcem lokalniho piva. Nejen, ze mne nechal bivakovat ve sve garazi s vanou a teplou vodou, ale pohostil mne i svym cerstve upecenym chlebem.

Dalsi den se velmi brzy rano vydavam do El Chalten … Ze tmy do tlumeneho svetla. Ze zazloutlych plani do zasnezene vesnicky pod K2. … Wow … Proste Wow … Nemam slov. Nadhera, nadhera, nadhera …. Jasminko, vidis to? … Nevim, jak tu preziju snih a zimu, ale wow …

 

SMS z cesty:

3:45 CEST

Je tu první letošní sníh a je to nádhera.

Dnes obhlídnut teren, boty mi prosakují, zítra pod K2 vstříc pumám a bivakovat.

Mrzne.

 

Fitz Roy:

CerroTraverseDiky priznivym prognozam pocasi se vydavam s krosnou a vybavenim snehem, ale za slunicka smerem k expedicnimu taboru horolezcu pod proslulou Fitz Roy. Diky kratsim dnum prichazim na posledni chvili, rozbijim stana splham se na vyhled chztnout alespon zapad slunka.

Pri sestupu mi poprve uklouzne trochu noha po cerstvem snehu na zledovatelych kamenech, ale dobry. Sestupuji a se zapadem slunka se snazim v rostouci zime zahrat alespon teplym cajem. Varic v te zime nechce vodu uz ani poradne ohrat, tak naplneni tremosky na rano vzdavam. …

Kdyz se balim, myslim hlavne na baterku od fotaku, fotak a moje nohy, ktere jsou uz ted docela promrzle. V noci se nekolikrat budim a zahrivam, ale jde to. Myslela jsem, ze bude hur. V noci mne budi zviratko, hledajici kolem stanu. Na pumu je to moc hlucne a je docela zima na to jit ven. Zahanim zvedave zviratko alespon hlukem zevnitr stanu. Kdyz se priblizi podruhe, musim ze stanu alespon vykouknout, abych zahnala prisne chraneneho a jenom lokalne se vysytujiciho tvorecka podobneho nasi srce. Baterka i fotak zadelany, tak snad rano budou alespon stopy. …

Unavou usinam. …

Nastava nejhorsi faze meho dnesniho dne. Vylezt ze stanu a zabalit ho. Ruce jako rampouch a nohy to same. Navic snezi cim dal vic, ze stop neni nic a stezka se stava velmi tezce viditelnou. Po hodine chuze v snehove vanici se rozhoduji vratit po alespon trochu viditelne ceste zpet do El Chalten. Viditelnost 10m mi neumoznuje orientaci podle hor, stezka min a min zretelna, virt silnejsi a silnejsi. …

Premyslim, kdy zacinaji omrzat prsty u nohou. …

Ale po dalsich dvou hodinach nohy rozchodim a ackoliv parkrat cestu ztratim, zase ji najdu. Chvalim se za spravne rozhodnuti neriskovat. I tak mam co delat. Musim delat zastavky, fotit zvaladam naprosto minimalne. Ke konci uz jen jdu a velmi velmi vzdalene tusim, jak se citi horolezci. …

Asi dva kilometry pred cilem vypinam pozornost a jdu uz jen mechanicky, chranic tasku s fotakem a to se mi vymsti. Druhy pad na me ceste je horsi a odnasi to koleno. Presto slapu dal. Myslim na zranenou Jasminku a lituji, ze vcera, kdyz bylo jeste hezku, jsem nevepsala pred horou do snehu jeji jmeno a nevyfotila. …

No, priste. Presto na ni myslim a nakonec dojdu. Ani ne tak zmrzla, jak spis docela vysilena. Trva mi dve hodiny, nez se dam trochu dohromady, aby poslala tuhle zpravu, pres provizorni internet.

>Diky Mealtinerovi se snad dostane az k vam.. fotky pozdeji pri lepsim spojeni.

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“30″ sort_by=“order“ order_by=“asc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

About the author

If you have any comments about this article, you can contact Steky by email, or leave a comment below. You can also follow comments made on this article via our RSS 2.0 feed.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.