Chile - dramaticke cesty kolem jezera General Carreras

Share "Chile – dramaticke cesty kolem jezera General Carreras" on Facebook
16th Červen, 2014 No Comments

Chile – dramaticke cesty kolem jezera General Carreras

image_24

( Do Buenos Aires zbyva 1731km)

Vyrazim z Chile Chico, kde navstevuji malinke nedavno vykradene muzeum. Krom zajimave vystavene lode, ktera do techto mist prijela jako prvni, nachazim zajimavou ceduli proti machismu. Ptam se na aktalni situaci ohledne tohoto problemu a zjistuji, ze je to dost casty problem. Cedule zni „ani o jednu zenu mene, ani jedna mrtva zena vic … “ Osidleni je tedy nejenom velmi mlade, ale ma i sve skryte stinne stranky. Z muzea odchazim se smisenymi pocity. Tolik predmetu, ktere znam ze zivota mych prarodicu a zde se tyto predmety pokladaji za historicke zalozeni civilizace. Tolik milych lidi na ulici. Tak krasne mesto a tak ponure neviditelne kulisy….

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“33″ sort_by=“order“ order_by=“desc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

Moje predstava, ze cestou do Rio Tranquilo ztratim jen jeden den a druhy se hned vratim na argentynskou stranu, se ukazaly jako naprosto mylne. A pokud jste si mysleli, ze moje cesta byla do teto chvile dramaticka, nebylo to nic v porovnani s tim, co teprve prislo.

Sice jsem se posunula kousek k rovniku a je tu delsi den, coz znamena i vice svetla …ale… Do pristavu Levican prijizdime pres jedno z nejvetsich jezer Jizni ameriky (Lago Buenos Aires) uz za tmy. Rychle na lodi premlouvam ridice nahodnych aut,aby mne svezli alespon 12km na krizovatku, odkud minim pokracovat do vesnicky Rio Tranquilo ( cca 100km ). Tech par kilometru pres jezero zamava i s pocasim. Bliz k vrcholkum hor znamena i vetsi zimu. Prijizdim tedy za jasne noci do tichecho snehu a mrazu osviceneho mesicnim svetlem. Jit s krosnou pod zasnezenymi stity hor za jesneho uplnku v panenske prirode se zda byt romanticke. Ale verte mi, ze si to uzijete mnohem mene, pokud vam omrzaji prsty u rukou a hlidate si, aby vas zezadu nenapadl nektery z mistnich volne pobihajicich psu…  Po chvili cekani a chuze, jsem nastesti nalozena na korbu a uzivam si nocni vyhledy na temer uplnkovou krajinu z korby auta. Nechavam se odvazet do Cero Castillo a ceka mne mraziva noc.

Pokracovat mohu az rano, kdy prokrehla cekam na stopu na ceste, kde nic nejede. Po nejake te hodnice dvou cekani v mrazu prijimam s povdekem pozvani na snidani a zahrati se od mistnich velmi milych lidi. Je az neskutecne, jak po cele ceste nachazim vlidne slovo, pomoc, podporu a ujisteni, ze to co prave uskutecnuji urcite zvladnu. Nekdy si rikam, zda by vsem nebylo o trosku lepe, kdybychom se vice podporovali a povzbuzovali, nabidli pomoc, misto hledani moznych zadrhelu na cestach za nasimi sny. Po teple snidani tedy vyrazim opet na cestu. Pred sebou mam dlouhych 100km nahoru dolu pohorim. Stesti se stopem mam po dlasich 10km, kdy uz jen odpocivam vycerpana, opet prokrehla… Zastavuje mi hned druhe auto, ktere tu od rana projelo. Zbyvajicich 90 km se vezu v pohodlnem vyhrivanem terennim autem az do Rio Tranquilo pres nadhernou podzime zimni krajinu. Chvili jedem snehem, chvili destem, chvili nadhernymi barvami podzimu. To vse na pozadi prenadhernych hor a mrtveho lesa po predposlednim vybuchu jedne z mistnich sopek. Kontrast s planinami ice na vychode je markantni, stejne jako rozdil teplot.

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“34″ sort_by=“order“ order_by=“desc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

Rio Tranquilo je malinka nadherna vesnicka o poctu obyvatel pouhych 450. Pres leto je tu vsak velmi zivo. Krom prenadhernych prochazek a vyletu k jezerum, rekam, do hor, je mozne projit i ledovcem nebo videt nadherne mramorove jeskyne, ktere jsem se rozhodla navstivit i ja. Me presvedceni, ze se jedna o ledovcove jeskyne bylo vyvraceno, avsak krasa jeskyni, viditelnych pouze z lodky i okolni prirody v teto oblasti mi vzala dech.

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“35″ sort_by=“order“ order_by=“desc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

V noci je treskuta zima a prsi. Nastesti utikam smerem na sever (tedy do vetsiho tepla), ale presto mne zima stale dohani. Zde mame otocene principy v praxi. U nas leto, tady zima. Hledani mista, ktere by nebylo soukrome a dalo by se zde prespat ve stanu prerusi mistni lide, kteri mne za symbolickou cenu mne nechavaji prespat v nadherne chatce s krbem. Ten vecer hraje ve svetovem fotbalovem zapase Chile s Australii. Ackoliv Chile vyhraje, vesnicka zustava klidna. (Toto mne velmi prekvapuje, jelikoz cela latinska amerika je az fanaticky zaujmuta fotbalem, ktery se hraje v kazdy vesnicce jak v horach, tak pralese a fotbalove mistrovstvi tu sleduji naprosto vsichni). Dostat se autostopem z vesnice je druhy den prakticky nemozne. Uz po pulhodine cekani jsem opet zmrzla na kost a po vice nez pul dni mne doslova zachranuji mne mistni zachranari – dobrovolni hasici. Ackoliv to maji zakazane, berou mne kolem nadherneho jezera 30km (hodina cesty) na rozcesti k Chile Chico. Cesto nepotkavame absolutne nikoho, pocasi se opet horsi a cesta j obtizne sjizdna. Potkavame havarovane auto a to je tak z provozu vse …

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“36″ sort_by=“order“ order_by=“desc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

Je tedy rozhodnuto za mne, ze jedeme az do Cochrane … Hloubeji na Jih o nejakych 150km Ja se k tomu Buenos Aires proste nepriblizim a nepriblizim 🙂 pokud si prostudujete mapu, zjistite, ze jezdim v kruzich. Na mou namitku, ze uz mam jen dve stovky v kapse, coz neni dost ani na jidlo ci ubytovani, natoz prejezd do Chile Chico… Odpovidaji, at jsem v klidu a nestaram se … A zavrsi to zajistenim ubytovani s veceri, snidani i pozvanim na pivo a mistni lokalni tanecni oslavy. Jsem prece ze zeme piva, tak musim to jejich ohodnotit (no prumer 🙂 … Na pivo Vitró v El Calafate proste nema )…

(Do Buenos Aires zbyva opet vice nez 2200km)

Druhy den prsi a vsude je led. Chvile vahani, zda nemam pokracovat do Caleta Tortel, jednoho z nejkrasnejsich mist v teto oblasti, je jednoznacne zamitnuta. Cesty jsou nesjizdne a je rozhodnuto, ze se musim vratit autobusem a to az nahoru do Coyhaique. Coz je cestou zpet a z ruky … Jak ja se dostanu pres hranice do Argentiny? Zacinam byt lehce nervozni. Ledovka samozrejme neni nic prijemneho a tak hned na zacatku sjizdi autobus z cesty. Nastesti se neprevrati i kdyz to chvili vypada hruzostrasne. Dostat ho zpet na silnici vsak vyzaduje spojene usili vsech muzu na palube, policie i zachranaru, kteri nas dozenou po ceste. Po celodenni ceste prijizdim v noci. Premyslim, co a jak dal 🙂 … Drzte palce ..

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“37″ sort_by=“order“ order_by=“desc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

Tato cesta je ve znaku pomoci Zranene Jasmince (jeji pribeh ZDE), ale take velke vnitrni pouti. Zjistuji, jak moc jsme pohodlni a ztracime duveru sami v sebe pri prvni prilezitosti … Vetsinou dokazeme temer nemozne a vse co chceme, pokud opravdu chceme … Je to velka meditace i o trpelivosti a prace s realitou kolem nas. Dokazeme a zvladneme mnohem vic, nez si myslime…

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“38″ sort_by=“order“ order_by=“asc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“480″ thumb_height=“360″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

About the author

If you have any comments about this article, you can contact Steky by email, or leave a comment below. You can also follow comments made on this article via our RSS 2.0 feed.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.