Dalsi den se vydavam na autostop z Ushuaii. Prsi a tak se rozedniva az v 9.30 coz je docela pozde na to vyrazit, stihnout prejet celou ohnovou zemi, prekrocit hranice a dostat se na pevninu na druhe strane.
Zadrhel zacina uz na zacatku, kdyz zjistuji, ze autobus na konec mesta jezdi jednou za 45minut a potrebuji bezkontaktni kartu, kterou mji jenom mistni. Na zastavce vsak potkavam misntiho profesora a nadseneho obdivovatele Vaclava Havla. Autobus jede uz po 10minutach a profesor mi hradi cestu. Prijizdim na konec mesta na policejni kontrolu – kterych je tu mnoho – eviduji se a zkousim stop. Prsi a je dost zima, tak mam nakonec velke stesti, kdyz prijizdeji lide, ktere jsme uz potkala ve meste. S radosti mne nabiraji a zacina dlouha cesta plna hlicne hudby, zbesile jizdy a obrovskeho mnozstvi vypiteho mate ( mistniho narodniho caje). Odesilam po chvili odesilam sms, protoze je mi jasne, ze se k siti jen tak nedostanu.
[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“28″ sort_by=“order“ order_by=“asc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“300″ thumb_height=“200″ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_enable_comment=“1″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]SMS z cesty:
Dle posledních zpráv z neznáma, Štěky žije.
Jezdí si stopem neznámým kontinentem, jako pravá a nefalšovaná bandita přespává na policejní stanici (kde neopomene může zákona připravit o půlnoční svačinu) a hackuje internéty v kafeteriích. Když zrovna neprchá před zákonem, ačkoliv venku přituhuje, spí pod zasněženým stanem (iglů se prý ale staví úplně jinak).
A pozdravuje všechny věrné čtenáře
9:00 ART
Jsem bez signálu, je tu 9 ráno a stále tma a jdu na autostop.
Snad dnes překročím Ohňovou zemi.
Je to dálka a musím překročit hranici a přejet z ostrova lodí…
10:32 ART
Podařilo se!
Prší.
Pijeme mate a posouvám se na sever kolem jezera Fagnano
22:30 CEST
ziju …
vzhledem k rapidnimu zhorseni pocasi jsem se spratelila s majitelem soukromeho pivovaru a usurpovala mu garaz, kde je teplo a sucho a mohla si konecne zase vyprat. Dnes neskutecny ledovec v Calafate a necekane pratelstvi s mistnim hlidacem, diky kteremu jsem sesla z turisticke cesty kousicicek pred ledovec …
no a ackoliv to neni caste, videla jsem kousek i padat (jo mam video, zrovna jsem ho mela nasmerovany, nastaveny a stihla zapnout) ….
zitra El Chalten …
ale nevim, chvili prsi, chvii snezi …
a je pres den u ledovcu kolem nuly …
zase tak dobre vybaveni nemam…
tak uvidime, jaky bude kamping …
11.30-13.00 ART
mate pijeme uz na litry ( zacina mi byt trochu mdlo 🙂 ), zastavujeme v proslule pekarne, kde zastavi proste kazdy argentinec. Nikdy jsem o ni neslysela, ale tech par kousku koupenych na ochutnani bylo bozskych. Stejne jako prekvapeni ze zadni casti s volne poletujicimi ptacky. Doplnujeme horkou vodu do termosky, nasedame do auta …
Popijime mate …
Pokracujeme. Po ceste hledame prosluly patagonsky strom pro peknou fotku, al nedari se.
13.00-16.00 ART
Mijime posledni argentinske mesto. Napisy Malviny patri Argentine, zaryte mlceni pokud se zeptate na lidi z chile i nemoznost koupit mapu s cestami jak v argentinske patagonii, tak chilske napovidaji mnohe o dopadu historie na mezilidske vztahy. Malviny nebo druhym nazvem Falklandy (toho casu pod vlajkou UK) zkratka byly a budou v myslich mistnich lidi soucasti Argentiny a Chile zradcem v souboji o tyto ostrovy s UK. Z ohnove zeme se neda dostat jinak nez pres cast, ktera pazri Chile, je napeti cim dal znatelnejsi. Dojidame. Jidlo, ktere se nesmi pres hranici prevezt, v aute zavladne ticho a na. Hranicich vymena ostrych pohledu a prohlidka auta. Ke me se samozrejme vsichni chovaji s usmevem a moje veci se neprohledavaji.
Za hranici konci silnice a ceka nas usek nekolika set kilometru nezpevnene cesty v naproste pustine. Pro mne vnitrne obrovsky kontrast. Spechame. K pruplavu nam zbyva kus cesty a svetla v kratkych zimnich dnech ubyva.
16.00-17.00 ART
Prijizdime k pruplavu presne pri zapadu slunka. Za pruplavem cepujeme horkou vodu, popijime mate 🙂 ….
a k hranicim zpet do Argentiny prijizdime uz za tmy. …
20.00 ART
Odmitam prespat ve meste a tak dojizdime k policejni kontrole, kde se nase cesty deli. Fouka silny studeny vitr a trochu s obavami premyslim, co dal. Domlouvam se s policii. Nelibi se jim, ze tu chci stopovat a navic takto v noci moje sance na uspech klesaji. Po hodine uz popijime spolecne mate a vice mene chystame zalozni plan. Stanovat se tu nesmi a na stanici pres noc zustat nemuzu a venku se to diky chladu neda. Nakonec kolem pulnoci dochazime k zaveru, ze nezbyva nic jineho nez mne holt nechat prespat v jedne ze starsich ubikaci a vypustit mne na stop rano. Diky vnitrnim konfliktum a sporum musim vstavat brzy rano jeste za casne tmy, ale neodpustim si naplnit hladove brisko houskou a maslem, ktere jsem nasla v kuchyni, kde zrovna nikdo nebyl. Omlouvam se policii, za tu drobnou “ kradez“ ale hlad byl veliky 🙂 Nejsem jedina, kdo je hladovy. Prichazi i mlade cervene lisky.
6.00-12.00 ART
[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“29″ sort_by=“order“ order_by=“asc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]Rano pokracuji s uzasnou pani z Calafate. Natasou a jeji dcerou Lucy. Dotvidam se spousty dulezitych informaci, prijizdime na slavnou cestu 40, po ceste ptkavame snih a ja se zacinam trochu obavat, jak to potahnu dal.
If you have any comments about this article, you can contact Steky by email, or leave a comment below. You can also follow comments made on this article via our RSS 2.0 feed.